By Silvana Gubetta, translated by Martina Votoupalová

Incalmo je technika, která vznikla na Muránu v 16. století. První skleněné výrobky zdobené Incalmo filigránovými vrstvami, které měly plošky křišťálového skla ryté diamantovým hrotem vedle plošek se zlatou folií, se objevily v druhé polovině 16. století.

V šestnáctém století je technika prezentována s minimálním dekorativním efektem, až do té míry, že je pro nezkušeného pozorovatele obtížné pochopit velikou technologickou náročnost výroby některých kusů.

Tato technika, tak obtížná na provedení, se znovu objevuje v druhé polovině 18. století, plně se ovšem rozšiřuje až ve druhé polovině století dvacátého.

Některé příklady datované 1938 jsou dílem Dina Martense, zatímco jiné z roku 1940 jsou zušlechtěné práce navržené pro sklárnu Venini designérem Carlo Scarpou.

V padesátých letech se designéři Giò Ponti a Riccardo Licata proslavily jejich “murina band” vázami. To samé se dá říci o Paolo Veninim a jeho slavných “clessidre”.

V šedesátých letech zaujaly asymetrické vázy Thomase Sternse. Dále je tato doba charakterizována dvojitým incalmem a souhrou podmanivých tansparentních batrev v práci Tapio Wirkkaly, zatímco Benjamin Moore, opět pro Venini, dosahuje dokonalosti v souboru“ incalmo textiles”.

Následují prestižní práce Lina Tagliapietre a ještě současněji práce Sonji Blomdahlové, což je jen několik jmen umělců, kteří se touto technikou zabívají.